Do řádků Tvých řas,
Ti pozpátku napíšu zase můj vzkaz.
Do všech Tvých částí,
do peřin(?) pak vesmír,
vyjde vesmír.
R:
A my vystoupáme výš,
nad střechy paneláků.
A až budem k sobě blíže,
z Vlčích máků Ti složím tóny, hlas.
A do odkrytých písmen
můžem pomalu se krást
nejistým krokem nad propast.
Pod kůži do tepen
se vpíjím a tuším,
že musím ven
skrz hloubky ran pak vyprchám.
Vejde vesmír,
vejde vesmír.
R:
A my vystoupáme výš,
nad střechy paneláků.
A až budem k sobě blíže,
z Vlčích máků Ti složím tóny, hlas.
A do odkrytých písmen
můžem pomalu se krást
nejistým krokem nad propast.
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.