V pokoji hoří jen svíčka
zdaj se ti sny, cukaj ti víčka
máš pocit skvělej, já však pocit viny
už nestačíš mi, ani z poloviny
Něco o zvyku a železná košile
říkám ti věci co znějí mile
v mojí hlavě, nezvaní hosti
bojím se rána děsím se budoucnosti
Žijem jen minulostí
co vyprchává
dál jsi myslíš, že jsem tě plnej
znám svý práva
Už dávno pro mě nejsi jediná
pomalu otevírám oči
mám pocit že vím čí to je vina
tvoje víc jak polovina
už dávno pro mě nejsi jediná
pomalu otevírám oči
vzpomeň si prosím když ráno vstáváš
jak málo mi dáváš jehéé
V pokoji co mají vysoký stropy
pomalu tuším, že spolu nezestárnem
jistý je, že na mě zanecháš svý stopy
možný je, že zapomenu hned s ránem
něco o zvyku a železná košile
říkám ti věci co znějí mile
v mojí hlavě, nezvaní hosti
bojím se rána děsím se budoucnosti
Žijem jen minulostí
co vyprchává
a dál jsi myslíž, že jsem tě plnej
znám svý práva
Už dávno pro mě nejsi jediná
pomalu otevírám oči
mám pocit že vím čí to je vina
moje víc jak polovina
už dávno pro mě nejsi jediná
pomalu otevírám oči
vzpomeň si prosím když ráno vstáváš
jak málo mi dáváš jehéé
už dávno pro mě nejsi jediná
pomalu otevírám oči
mám pocit že vím čí to je vina
tvoje víc jak polovina
už dávno pro mě nejsi jediná
pomalu otevírám oči
vzpomeň si prosím když ráno vstáváš
jak málo mi dáváš jehéé
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.