Shrbená chodí po strništi
maměnka v hnědé stráni
a sbírá klas před tuhou zimou
ovečka chodí za ní
do světa moje cesta vede
a kdoví kdy se vrátím
a maměnka v té sukni šedé
se za úhorem ztrácí
nebude mně už za půlnoci
trhat bylinu čarovnou
a každou chvíli ke mně vstávat
odhánět z čela horkost zlou
neprobudí už nikdy z trní
k adventu tenkou barborku
nerozhodí už okřín zrní
po podsínku a po dvorku
kdykoliv ale vrátím se
klekne před naši pec
a pokojně v ní zažehne
habr a jalovec
a v peci začne plápolat
a potom ohněm hučet
maměnka tiše povídá
a já ji hladím ruce
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.