Už noc se loučí s ránem a vítr šel spát
Stromy odkládaj závoj z mohutných stínů
Střechy borovic zachytly noční déšť
Jako máma tvý slzy, co životem máš nést
Umírá modrý plamen, v lese prší
Z ohniště stoupá pára z mokrýho dříví
Hledíš k plamenům a hledáš osud svůj
Dneska s kamennou tváří sedí tu přítel tvůj a říká
Pomoz mi, brácho, já už nemůžu dál
Těžko to zvládnu, na všechno zbyl jsem sám
Láska je prevít, umí tě pěkně vzít
Když nejvíc věříš, že s tebou bude snít
Pojď se mnou brouzdat trávou a pokus se žít
Vždyť každý prošel blátem, to se tak stává
Rmoutit se nesmíš, já tu bolest znám
Samorost přece nebude nikdy trám
Zažeň to chmurný ráno a pojď ke mně blíž
Z cigaret popel svítí do obrysů tváří
Sedíš, protože to duši pomáhá
A já tuším tvá slova, co mysl ovládá, jak říká
Pomoz mi, brácho, já už nemůžu dál
Těžko to zvládnu, na všechno zbyl jsem sám
Láska je prevít, umí tě pěkně vzít
Když nejvíc věříš, že s tebou bude snít
Pomoz mi, brácho, já už nemůžu dál
Těžko to zvládnu, na všechno zbyl jsem sám
Láska je prevít, umí tě pěkně vzít
Když nejvíc věříš, že s tebou bude snít
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.