Zeptal se: "Kolik myslíš, že mi je?" A dřív než jsem stih něco říct, řek: "Chlapče, bude mi osmdesát, ani ne za měsíc." Seděl jsem v baru nad Brnem a druhou whisky pil, když tenhle chlapík podivnej se u mě zastavil. V celým tom velkým lokálu jsem byl jenom já a on, číšník tlachal v kuchyni s černovlasou bardámou. Né že by se dovolil, prostě k mýmu stolku spad, a že chce velký plzeňský hned začal vyřvávat. Když se číšník došoural, hned mu v očích začlo hrát, když se napil, skoro zasvítil, a začal povídat: "Na světě jsou jen tři věci, pro který stojí za to žít: starý psi, a malý děti, a velký plzeňský. Ženský se staraj jen vo sebe, a mužský jdou kolem jen tak, a přátelé se vytratí, když zjistí, že ti ujel vlak." Řek mi: "Já to všechno vyzkoušel. Dnes vím, že všechny krásy pozemský jsou jen starý psi, a malý děti, a velký plzeňský. Starej pes tě miluje, i když děláš hlouposti, malý děti chrání Bůh před zlem a krutostí, a když je člověk v nesnázích, a neví kam a s kým, jsou tu starý psi, a malý děti, a velký plzeňský." Víc moudrosti než celej svět měl ve svým obočí. Dopil pivo a prostě jen řek, že si vodskočí. Když zmizel, rychle zapsal jsem si jeho moudrý poselství o starejch psech, a malejch dětech, a velkým plzeňským. Potom jsem jenom v hotelu, z okna svýho pokoje viděl, jak sbírá drobný, co jsem nechal na stole, a tuhle noc se mými sny nemíhaly ženský, ale starý psi, a malý děti, a velký plzeňský.