Pár prostých řádků (Vladimír Rukavička / Eduard Krečmar) Nedám Ti pár vzácných orchidejí, dám Ti jen pár prostých řádků. Měla by být mákem se šalvějí ta moje básníčka k svátku. Měla by být kvítkem spod kamení, na nějž je prý škoda vázy. Měla by být spíše k pohlazení, měla by být, co Ti schází. Jak dát na horách první sníh, přidat říčku, když svůdně se kroutí. A kůru všech bříz z polesí, ještě dvě srdce z pouti, košíček z proutí. To všechno dal bych Ti nejraději, dám Ti jen pár prostých řádků. Smích všech dobrých přátel, co mám, oči dědů, kde v koutku je záře. A písničky k tancovačkám, kolo ke staré káře, džbán z rukou skláře. To všechno dal bych Ti nejraději, dám Ti jen pár prostých řádků, Dám Ti jen pár prostých řádků.