Vyplnit prázdnotu kolem nás Zbořit zdi mezi námi Zastavit se a Nechat plynout čas Nehnat se stále Kam? Nevíme sami Kam? Nevíme sami Hranice mezi námi Stavíme dennodenně Jsme ztracenými koráby Opuštěné,malé země Zavřeni ve svých celách Pečlivě staráme se o její stěny Klíče pevně držíc v rukách Bráníce se dveří otevření Tisíce dětí Putují světem Dělajíc sami sobě otce i matku Zástupy človíčků nesou svůj osud Neschopni zastavit se V šíleném zmatku Tma jejích dní Nevede k budoucnosti Přítomnost je pro ně Minulostí Zítřek je noční můra v Krátkých snech Probuzení Stává se Nežádoucí nutností Malí dospělí neví co ji hrát Úsměv je křivým šklebem Domov nepopsatelnou představou Hlad je jejich denním Chlebem Vzpomínky nemají Smetl je prach Cest odnikud nikam Stále v kruhu Uzamčení zámkem na tisíc západů Pomocnou ruku neznají bojí se Další zrady , další naděje Co změní se jen v šedou duhu