1. Sotva do mě dostali abecedu, čísla Z polívky lovit písmenka a na noc sklopit víčka Ožužlanej polštářek mi jednou vrazí věnem Štokrdle o sebe přelomím a vřešťanem jsem - ajhle Sotva lezu, nedolezu, než se narovnám čtyři stehy na duši ze svých porodičů mám Ty si jednou rozkoušu a přečtu co v nich je Šok, smíření, odpouštím jim, co ze mě pak vzejde! Bacil střídá bacil v mém tělíčku živůtek mi visí na jazýčku Nemotorně první kolo ovládám však motoru svých hlasivek průchod dám! Mléčný škraloup a ty játra do svých útrob nikdy nepozřu Do svýho nitra unikám a infantilní konvence zapřu Jak stonavej mraveneček pomoc nehledám Pofoukám si sám bolení, to ještě musím sám A o čáru na dveřním rantlu jsem zas k vyspělosti blíž 2. Ikarusem ze školy a ať jsi doma v šest I lesák Hood šel spát když už jeho kopí v trámu je Ježíškovi sbohem dám teď ve mně pudy řvou a ty mi lezou ze všech útrob ve skupenstvích - ajhle! Fantazie s kluky pod peřince od nohou přes zadek až k hlavince pak anaerobně svoje tělem ochočím den po dni další pyžamo promočím Co mi větří doma hlavou tak to v těláku promrhám Hry s míčemi mě nebavěj, já jiné kluky v hlavě mám Však že mi život jednou představy mé usměrní co hrozného jsem dělal doma ve své posteli! A o čáru na dveřním rantlu jsem zas k vyspělosti blíž 3. Svoje touhy užívám však bych se nenadál To mi nikdo neřekl že co s kluky rád dělám Vykleštěným slovíčkem prej jmenovat to musím Mně vrčí strojek v kebuli, co v životě ještě zkusím! Elév svého života, léčitel vybičuju pudy jak krotitel Sekl jsem se takhle já žít nemůžu radš jiný touhy než se rozmůžu Kukadla, ušiska, čenich - jo, ty si o své říkají A spodek se k tomu přidá, to světu nikdy neutajím Holčiny mě aspoň rozeberou, když už mě neberou Vyjou pro mě, ryjou do mě a jak si mě přeberou Ale já jsem o čáru na dveřním rantlu zas k vyspělosti blíž Inkognito v komoře jednou pro vždy vyměním za ofiko postel, svoje sny v reálu proměním za bičem do zad, mouření, křesťanského strašení, pro pokusnou myš ve sklenici, sousedského žvanění, heteráckých keciček o pohlavním předurčení a samozvanou skupinku otrockého myšlení Není životní styl jako styl, provázelo mě bolení Co všem je přáno, mně není dáno, našel jsem řešení! A já jsem o čáru na dveřním rantlu skoro k vyspělosti blíž