Přemýšlel jsem tak tuhle
o svém životě
O věcech, které jsem udělal
A jaké to všechno bylo
A nemůžu si pomoct, ale stále věřím
A někde uvnitř vím
že budu hrozně nerad stát na konci
Viděl jsem hodně sluneční záře
Spával jsem venku v dešti
Jednu nebo dvě noci jen sám se sebou
Znal jsem radosti své drahé ženy
Měl jsem pár přátel
A jednou, dvakrát jsem pobýval ve svém vlastním domě
R: Musím to teď říct
Že to vlastně byl dobrý život
Je opravdu fajn
Moct se jen tak poflakovat
A pak ležet u ohně
A sledovat západ slunce
Zatímco moji přátelé a má drahá
Jen tak sedí a dýmka koluje
A povídat o všech těch básních, modlitbách a slibech
A o věcech, ve které věříme
A o tom, jak sladké je někoho milovat
A jak je správné se o někoho starat
O tom, jak dávno je včerejšek
- a co teprve zítřek
A co všechny naše sny
a naše společné vzpomínky...
Dny teď utíkají tak rychle
A noci jsou jen málokdy dlouhé
A čas kolem mě šeptá, když je chladno
Změny mě najednou nějak děsí
ale pořád se musím usmívat
Nutí mě to přemýšlet o stárnutí
Protože ačkoli ke mně byl život tak vlídný
Pořád toho ještě mám tolik udělat
Rád bych vychoval rodinu
Rád bych někam odplul
A tančil po horách v měsíčním svitu
R: Musím to teď říct
Že to vlastně byl dobrý život
Je opravdu fajn
Moct se jen tak poflakovat
A pak ležet u ohně
A sledovat západ slunce
Zatímco moji přátelé a má drahá
Jen tak sedí a dýmka koluje
A mluví se o všech těch básních, modlitbách a slibech
A o věcech, ve které věříme
A o tom, jak sladké je někoho milovat
A jak je správné se o někoho starat
O tom, jak dávno je včerejšek -
a co teprve zítřek
A co všechny naše sny
a naše společné vzpomínky...
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.