Váš dům šel spát (Alfons Jindra / Vladimír Dvořák) Váš dům šel spát, vyšlo hvězd jako kvítí ten dům je hrad a v něm poklad mám. Váš dům šel spát, jenom Tvé okno svítí, já zůstal stát, s oknem rozmlouvám. R: Ještě než-li půjdu domů, musím se mu přiznat k tomu, že mu tuze závidím, vždyť to okno, okno Tvoje vidí k Tobě do pokoje, když už já Tě nevidím. Váš dům šel spát okno však vyřídí Ti, že mám Tě rád a že vzpomínám. R: Ještě než-li půjdu domů, musím se mu přiznat k tomu, že mu tuze závidím, vždyť to okno, okno Tvoje vidí k Tobě do pokoje, když už já Tě nevidím. Váš dům šel spát okno však vyřídí Ti, že mám Tě rád a že vzpomínám.