Zase tu stojím s páskou na očích
a malá dušička chvěje se ve mě,
co mi Bůh dal,to jsem protočil,
já,občan planety Země.
Tančila noc nad svým okrajem
a já té noci rozzvučel zbraně
hledajíc víru válkám jež prohrajem
na té či na oné straně.
Z hrdosti národ a z národu režim,
za kopcem zakop sem o vlastní nohu,
to za divou Bárou teď ke splavu běžím,
běžím co mohu.
Slunce ač s svítilo na cesty,
mé první ráno v životě kata,
to já se smál když plakaly nevěsty,
tahleta válka je svatá.
Na tisíc jmen jsme rozdali bohu,
i slepým ovcím pak vštěpili víru,
znovu jsem člověkem ač vinem slohu,
nohsled a nimrod na míru.
Když svlékl svou kůži a vyrazil na trh,
narozen předčasně v roce hada,
nevracel nikdy,co jiným dlužil,
kapsu si natrh,což není vada.
Slíbil mi vše,oč jsem ho žádal,
v tu chvíli vítr sem přivanul zemřít,
pak pokynul rukou bych nastavil záda,
že na nový kabát bude mě měřit.
Za skříně vytáhněme kostlivce
a dejme se do tance,
hlavně nepropadnout etice
nač dbáti elegence.Když tě ze lži huba nebolí,
svedeš-li svésti vinu,angažuj se neboli
buď součásti týmu.
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.