Step šumí a vlní se Bajkal a z lesů, kde zlatý je důl, jde s uzlíkem na zádech tulák, co nad světem zlámal už hůl. Má trestanckou košilku hrubou a vězeňských škrpálů pár. A malíky z botek se klubou, a kabátek samý je cár. Když tulák se na Bajkal dobral sed´ do člunku za rákosím. A píseň tak smutná, tak dobrá se k rodné vsi rozběhla s ním. Pláň bajkalskou přebrázdil tulák,  tu maminka vítá se s ním. Buď zdráva, ach, maminko dobrá, však pověz, co s tátou je mým. S tvým tátou to valem šlo z kopce, má mechem už obrostlý kříž. A bratr je v sibiřské kobce, dá pán Bůh snad přehryže mříž.