Dívám se zpátky domů Dívám se zpátky k nám A všechno zdá se rozmazaný Když si na to vzpomínám Vidim tam svojí mámu A ta ještě svý rodiče má A taky spoustu nevyřčenejch slov co nikdo neříká Kouzlo znát, dny vrátim co už nejsou Políbení dát Vzít slova zpátky nejdou Nečekej, čas je teď Čas je právě Nečekej, řekni víc, řekni správně Nečekej, není zas Vždyť kdo ví kolik dní ještě má každej z nás Nečekej, vždyť náš čas mine z nás Tak v te poslední větě není mine, ale plyne. Takže správně druhá sloka je: Kouzlo znát, dny vrátim co už nejsou Políbení dát Vzít slova zpátky nejdou Nečekej, čas je teď Čas je právě Nečekej, řekni víc, řekni správně Nečekej, není zas Vždyť kdo ví kolik dní ještě má každej z nás Nečekej, vždyť náš čas plyne z nás Po cestě ze samejch křížů Nikdo nechce za nikým jít Tak potkáváme sami sebe, musíme se za ruce vzít Možná nikdy nevyslovíme, že naše štěstí je život dát Až ústy vlastních dětí uslyšíme svý rodiče se smát Kouzlo znát, dny vrátim co už nejsou Políbení dát A vzít slova zpátky nejdou Nečekej, čas je teď Čas je právě Nečekej, řekni víc, řekni správně Nečekej, není zas Vždyť kdo ví kolik dní ještě má každej z nás Nečekej, než náš čas vyplyne z nás Zpátky, to vím, slova nejdou vzít… Nečekej, čas je teď Čas je právě Nečekej, řekni víc, řekni správně Nečekej, není zas Vždyť kdo ví kolik dní ještě má každej z nás Nečekej, vždyť náš čas vyplyne z nás