^{Emi, Emi, C, D, Emi Emi} Houpá se na věži houpá se veliký ^D zvon. A na něm ^C stával právě ^Emi on. Byl ^Emi zvoník, zvoník z povolání ^C a měl jen ^D jedno, jedno jedno velké ^Emi přání. ^Emi Olovo na lidi, olovo na lidi ^C dám já Quasimodo ^D z Nottredam. ^{Emi Emi} Trámy a kamení, trámy a kamení ^C jenž z okna ^D ven na dvůr ^Emi dám. Chytli ho, bili ho, trápili, mučili za to že chtěl jen žít a milovat že nechtěl dál ty svý smutný oči upírat na zkázu lidí. Proč nejsem z kamene říkal si pro sebe. Rušnou cestou dál musíš jít. Esmeraldo krásná, já nemohu dál jen pro tebe žít. Olovo na lidi, olovo na lidi dám já Quasimodo z Nottredam. Trámy a kamení, trámy a kamení jenž z okna ven na dvůr dám. Dívku krásnou jak sen před popravou ukryl právě sem. Rozdávám stejně jako on to srdce velké jako zvon. Olovo na lidi, olovo na lidi dám já Quasimodo z Nottredam. Trámy a kamení, trámy a kamení jenž z okna ven na dvůr dám.