Zahlédla jsem ho jít uličkou
Nikdy jsem neviděla nikoho takového
A teď se dusím trestem lásky
Aniž bych chtěla, šla jsem za ním
Bylo cosi v jeho chůzi
Jako by znal život
Otočil se a zaznamenal můj pohled
Usmál se
Sladce mi nabídl rámě
Šli jsme po starém přístavním molu
Buenos Aires zůstávalo ve tmě
A má duše prohlédla…
Kam jsi šel?
Kam jsi šel zastavit tohle bláznovství?
Kam jsi šel?
Protože strach z lásky je moje trápení
Protože vždycky mám strach to zkusit
Pozvala jsem ho na procházku
Přinesl mi úsměv
Snad ještě lepší než můj sen
Bylo, že tam byl se mnou
Ubíhaly dlouhé hodiny rozmlouvání beze slov
Řekl, že má strach, co by se stalo, jako já…
Spadla jedna hvězda a prozradila jeho samotu
Nic není jako polibek, po kterém máš říct ano
Naplnil mě pochybnostmi, iluzí
Láskou, sny, vášní
Z tohoto úmyslu
Myslím, že strachu se nepodařilo mě zničit
Mé srdce: nevím, zda můžu
Kam jsi šel?
Kam jsi šel zastavit tohle bláznovství?
Kam jsi šel?
Protože strach z lásky je moje trápení
Protože vždycky mám strach to zkusit
Někdy sním o jeho hlasu
Chtěla bych ho mít tady
Věřila jsem, že to stojí za to
A přesto se ztratila ve svých obavách
Přísahal, že se znovu setkáme
Ale nikdy víc jsem ho neviděla
Snad jsem se toho dne poučila
Že jsou sny, které takhle začínají
Snad jsem se toho dne poučila
Že jsou sny, které takhle začínají
Snad jsem se toho dne poučila
Rozhodla se a řekla si, že ano
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.