CTáborák Emizvolna FzhasíCná, Gosada už jde Cspát,
Fkytara tiše Cdoznívá, D7do duše padá Gchlad,
Cstařičký Emišerif
Fuž líCně Gruku po láhvi Cvztáh',
Fpistole chová Cna klíně, D7brouká si v temnoGtách.
GKdyž jsem byl Cmlád, C7bývala AscaFlona
Fminejhezčí Cosadou, Gkterou jsem Cznal,
Gjak častoCkrát C7hýřila AscaFlona
Fmidivokou Cnáladou, Gjiž Bůh nám CpřálC7.
Však slávě Fpistolí už zvolna Cdozvání
a C7lesem Fnehlučí D7to vlčí Gvolání,
já půjdu Cspát, C7však vlajka AscFalony
Fmimusí nad Cmým hrobem Gnavěky Cvlát.
Vyschly už láhve na stole, pohasl ohňů žár,
šerif své těžké pistole pověsil na stožár,
na vlajku smutně se dívá, kytaru pohladí
a jeho hlava šedivá vzpomíná na mládí.
Když jsem byl mlád, bývala Ascalona
nejhezčí osadou, kterou jsem znal,
jak častokrát hýřila Ascalona
divokou náladou, již Bůh nám přál.
Však slávě pistolí už zvolna dozvání
a lesem nehlučí to vlčí volání,
já půjdu spát, však vlajka Ascalony
musí nad mým hrobem navěky vlát.
💬 Komentáre
Pridať komentár
Pozrieť v obchode →
http://www.frenky.sk/clanok.php?clanok_id=271
Buďte prvý kto napíše komentár! 🎵