Příliš pozdě, tohle není ta odpověď
Potřebuju to s tím už seknout.
Nemůžu dát tvoje srdce dohromady
Jen mým hlasem samotným.
Tisíc skleněných střepů
Přišla jsem za tebou
A tys odsekl kus ze mě
A když jsi to všechno rozeštval
že jsem tě začla sledovat
A jako světlo s tebou v temnotě
viděla jsem tě proměnit se v stín.
Jestli bys chtěl zachránit kousek sebe,
ten jež jsi miloval.
Ale ztrácím to
a ztrácím tebe
Oh, musím se obrátit a utéct,
od tváří jež jsi nikdy neviděl,
Oh, musím zachránit svou krev,
od všech jež jsi zlomil,
držím ty kousky ze mě.
Je příliš pozdě zastavit ten proces,
to byla tvá volba
tys to nechal.
Tenhle dvojí život, který vedeš
tě zžírá zavnitř,
tisíc skleněných střepů
jsi zatlačil pod mou kůži,
nechal jsi mě tu ležet a vykrvácet.
Když jsi mi ukázal svý jizvy
držela jsem tě jen blíže
a jako to světlo v tobě se proměnilo v temnotu
viděla jsem jak ses obrátil.
Vždycky jsem tu chtěla být pro tebe a tobě nablízku,
ale ztrácím to
a ztrácím tebe..
Oh, musím se obrátit a utéct
od tváří jež jsi nikdy neviděl,
Oh, musím zachránit svou krev
od všech jež jsi zlomil,
držím ty kousky ze mě. (3x)
Možná že se beze mě navrátíš k té kráse,
kterou jsem kdysi poznala
Ale jestli zůstanu, tak vím,
že se oba utopíme tvým čekáním na mě.
Oh, musím se obrátit a utéct
od tváří jež jsi nikdy neviděl,
Oh, musím zachránit svou krev
od všech jež jsi zlomil,
držím ty kousky ze mě. (3x)
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.