Možná mi chybí její slova pohádka před spaním opakovat je zas a znova dokud se nezmění. Možná mi chybí její usměv který spánek mi vzal na obrazku za vitrínkou který jsem tak dlouho znal tak dlouho znal. REF: "Ted tu sám zase stojím a život zase proklínám na památku prsten v ruce a lidi kolem nevnímám." Její ruce které voní a rázem spomalí mi tep oči které bolest hojí v tobě krev. Po chodníku kde kráčí jde vidět slunce jas byli krásné tyhle chvíle už dávno vzal to das už vzal to das. REF