R:/Hádej,kdo tě má rád,hádej kdo tě má rád:/
Ten kluk co kouká z povzdálí a pořád jenom otálí a každou chvílí oči klopí k zemi,
má vlasy jako tmavá noc a jinak myslím,že nic moc a o holkách jen tuší ale neví.
Až začne pršet z oblohy,tak možná že tě osloví a přes ramena přehodí ti svetr,
a jestli najde odvahu,no tak tě pozve na kávu a potom řekne hele,já jsem Petr
R:
Mraky plavou v kalužích a všechno voní po růžích a je tu doba kdy se nechce domů,
když díváte se do nebe tak řekne,že má pro tebe hvězdu,která právě letí dolů.
Až tohle jednou stane se svět se láskou zatřese,zázrakem se všechno kolem změní,
vyjde duha nad vodou a vůbec není náhodou,že smutek tady byl a už tu není.
R:
A najednou ti nevadí,že barevně moc neladí a nosí trička z laciného stánku,
kapky deště na tváři a nijak moc se nesnaží aby patřil na titulní stránku.
Maluje ti obrázky a nemá hloupé otázky,očijako nejmodřejší nebe,
když se zeptáš co máš rád,přestane se náhle smát a s vážnou tváří řekne přece tebe.
R:
💬 Komentáre
Pridať komentár
Buďte prvý kto napíše komentár! 🎵