^Emi, ^C7 Ti^Emicho a li^C7dé proudí ^Emi ulicí ^{C7 Emi} a málo –^C7 málo kdo se ^Emismál.^{C7 Emi}Nehybný ^C7chodník smekl ^Emičepici ^C7 a ^Cticho spěchá, spěchá ^Cdál. ^Emi To ticho seřazené v průvodu a někdo tvářím vážnost dal jak žízeň hnaná pro vodu - to ticho spěchá, spěchá dál. Ticho a lidé proudí ulicí a každý úsměvu se vzdal. Vždyť ticho je jen čára půlící pak přijde výkřik - přišel už výkřik a plamen plál. R: ^COheň světlo dým a ^G krátký život s ním hořely ^Amidlouho a hořet budou ^Gdál. ^CPlamen cizích vin ^Ga já dobře vím jako ^Amivy tu zprávu: ^Adimzemřel živý člověk a mrtví zůstali ^H7žít. ^Emi Zůstali žít, ale každý snad už aspoň trochu ví proč. Proč každý, kdo ležel - vstal. Ale já - já já se ptám také proč, proč jen ten oheň tolik stál. Proč lidé začnou myslet na život až když jim před očima umírá. To proč - to proč to proč to dotírá proč jen ten oheň tolik stál. R: Oheň, světlo, dým a krátký život s ním hořely dlouho a hořet budou dál. Plamen cizích vin a já dobře vím - jako vy tu zprávu: zemřel živý člověk a mrtví zůstali žít. Ticho a lidé proudí ulicí na Václavském náměstí si každý kousek toho ticha vzal a Národním muzeum s očima vypálenýma municí vidí, jak ticho spěchá dál. Ať po té písni nikdo netleská, ať každý v klidu to své ticho zatráví to ticho, to ticho tiše mluvící ať tiše dál vypráví....