Řeka
1.
V ranním oparu se ptáme sami sebe
chvíle ticha a zrození
dotýkáš se mě, já tebe
sami sobě souzeni.
Na chodník zvolna z nebe
ptačí pírka padají
neslyšíš mé: „Miluji tě!“
slova na rty stále čekají.
2.
Hodinář natáh další budík
půl druhou všechny tikají
v každém z nás je kousek místa
a všichni jsme ti, co čekají.
Ref.:
A já zas prosím mraky,
ať zase stoupne řeka,
jsem tebou, ty mnou taky
a já, já jsem ten, co čeká.
3.
Ranní vzduch už zase trochu zebe
a já se vznáším nad zemí
nevidíš mě a já tebe
sami sobě odloučeni.
Ptám se, kdo to svede,
se mnou zůstat, když všichni odcházejí
neslyším tvé: „Jsem tu s tebou.“
Padlí andělé počítají.
„Raz, dva, raz, dva.“
Ref.:
A já zas prosím mraky,
ať nejsem ten, co čeká,
chci být tebou, ty mnou taky
a zatím stoupla řeka.
A já zas prosím mraky,
ať nejsem ten, co čeká,
chci být tebou, ty mnou taky
a zatím stoupla,
slyším tlukot tvého srdce,
to já jsem ten, kdo kleká
a vzdává tobě úctu,
tvé srdce je moje Mekka.
💬 Komentáre
Pridať komentár
Buďte prvý kto napíše komentár! 🎵