Jsem^G stará prázdná truhla, teď plná starejch cárů, Jsem ^Cbezedná studna, zdroj smůly, zla a ^Gsvárů. Jsem ^Gpřiopilej bůžek, s krví plnou jedu D^Cávno zvadlá růže, směs pocitů z l^Gedu. ^{D, C, G} Jsem nepotřebnej věšák, svlíklá hadí kůže v bitvách jenom pěšák, čím déle tím hůře. Jsem zrcadlící hladina, odraz hořký pravdy, bezejmenej hrdina, květy, které zvadly. Už není místa v nebi, není černá bílá, rána bejvaj sivá, při chvíli, když zhasínám.