Zase další stejný ráno
dávno je nesčítám
kolem stojí známy tváře zdí
Stejný ticho stejný prázdno
a kafe mi nechutná
hodiny se zpátky otáčí
Refrén:
Musím jít někam dál
už nemůžu jenom stát
někam kde se probudim
a nikdo mě nepozná
Musím jít někam dál
už nezvládám tady žít
i když možná ani tam
na mě nic nečeká
nečeká
Potkávám ty samý tváře
na každym nároží
stejný bylo to že jim v hospodách
plevelem už zarostlo
i starý nádraží
a za nim slunce prachem zapadá
Refrén:
Musim jít....
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.