Daniel Hůlka - Doteky tvých řas
(Karel Svoboda / Zdeněk Borovec)
Doteky Tvých řas,
povzdech, jenž se smál,
jsou tu se mnou zas,
konejší mě dál.
Tu tvář plnou kouzel jsem zpaměti znal,
teď podobu ztrácí, toho jsem se bál.
Vyrval mi ji čas, doteky Tvých řas,
cítím, cítím dál.
Tolik dlouhých let dělí lásko nás,
tvář Tvou uvidět, usínal bych snáz.
Slib věrnosti stálé, už nevím jak zněl.
Kdo komu co slíbil a kdo zapomněl?
Čas to všechno vzal, povzdech, jenž se smál
cítím, cítím dál,
cítím, cítím dál.
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.