Pořád tam vidím jeho stín
zastřenej hlas mi v uších zní
v pohledu lidí se vyhejbá
rukama tvář si zakrejvá
jen podívej sním je to zlí
počítá nahlas kroky svý
kde komu mluví je tu sám
dochází mi že sem to já
Plete si hotel s tramvají
nedává uši o čem sní
nechtěně auto zastaví
všude se motá je to zlí
a zas ty kroky počítá
a trochu pršet začíná
zvědavým pláčem mením smích
dochází mi že sem to já
tak trochu šílenej (tak trochu šílenej)
vrátím se na sebe zkouší,(tak trochu šílenej)
tak trochu šílenej
sem král tak to jsem já
Pořád...
Tak trochu..
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.