^{G, D, Emi G, D, Emi G}Jó, tenhle ^Dden je nějakej ^Emidlouhej, ^Gvčerejší ^Dnoc si žádá ^Emisvý, já tu sedím a koukám z vokna ven, před vočima mám ústa tvý. Ref: ^GNevím, nevím, ^Dnevím co ^Gříct, ^Gkdyž najednou se ztrácíš, a ^Djiná mně jde ^Emivstříc. Nevím, nevím, proč v hlavě mám, tvář dívčí úsměv, co patří letuškám. Já jsem ten poslední, co se dívá, a ty tím, co sladí hořkou noc, máš a zlomíš mě tím, že si přidáš, do šálků kávy tu zvláštní moc. R: Protáhnout kournoutem ty chytrý, a vymáčknout z nich aspoň den, a v něm se rozpustit a ztratit to co mám, a pak mě hledej kde asi jsem.