1. Až na kGonec vlaku jednou modrej vAmiagón přicvaknDou,
budu jGá ten, kdCo tu slávu plDatí,
vAmiagón salonnDí - sHmien můj životnCí,
hGázet bCudu mince zlHmiatý Goknem nCa trať tDulákGů.
®: Takhle nGějak jsem to viděl a za nEmiocí o tom snil
nCa pryčně v boudě prkennDý,
ale kGaždodenní dřinu proč bych vEmiečer nezapil
Cu dráhy v horách stavěnDý.
Každou noc jen chrapot chlapů s pachem propocenejch dek,
oči pálí, když se hodně stejská,
jednou přijde den, řekneš: ďas to vem,
v dálce na časy se blejská, padáš na zem z oblaků.
®: Tak mně neměj, holka, za zlý, že mně koukaj' prsty z bot,
já zatím nemám jinačí,
z týhle zatracený štace o nejednu zkušenost
přijel jsem aspoň bohatší.
Každou noc jen chrapot chlapů s pachem propocenejch dek,
oči pálí, když se hodně stejská,
jednou přijde den, řekneš: ďas to vem,
v dGálce nCa časy se blHmiejská, v dGálce nCa časy se blHmiejská,
v dGálce nCa časy se blHmiejská, v dGálce nCa časy se blHmiejská ...
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.