^EmiNechte mě bejt, já už jsem studená, ^Hmina co saháš – moje kolena klepou se ^Amive větru jak zrána obilí, Já už to ^Emidopijim, zaplatim ^H7za chvíli… Na co myslíš, ty jeden holomku, nechte mě bejt, popijim na sklonku zaschlýho poledne - ta už se nezvedne – nechte mě dopijim, odcházim ,zaplatim. ^AmiTočí se kolem mě mý malý černý ště^Emistí. ^AmiDělá, že nevnímá dva kroky od propa^H7sti… R: Co to řikáš – že život je zlej?? Ne, život je takovej! A já zas – ^Amijestli to přežiju, ^Emistrašně se opiju, ^H7pak celá mokrá štěstim ^Emivletim do kašny ^H7nad náměstim! Jak v ňákym deliriu, nevim co dělám – žiju, jestli to přežiju, jen jestli to přežiju… ^{Ami Emi H7 Emi H7} /:Jatamdá tamtadýdej….. :/ ^AmiBroukám si do stolu a dědci tupě ču^Emimí ^AmiNa lístku zůstaly plonkový 4 ru^H7my… ^EmiCo to řikáš – že už se setmělo? tak to mě ^Hmichraň, mou duši, mý tělo, ještě se ^Amina chvilku zachumlám do sebe, dva kroky ^Emiod pekla a čtyři ^H7vod nebe. Nechte mě bejt, já už jsem studená, na co saháš – moje ramena klepou se ve větru jak ráno špinavý, co se ti hodilo, to už tě nebaví… ^AmiDva kroky ode mě cumlá svý malý pi^Emivo. ^AmiTy už chceš odejí? No prosim, jak je li^H7bo. R: Co to řikáš?.... ^AmiU dveří od hajzlu táhne sem zima a ^Emismrad. ^AmiJá už to zaplatim – kolikže?? Přepočítat!