DbmJe tma, v níž ptáci bez peří
Eklovají zobáky mršiny koní
F#a těla vojáků, padlých v boji,
o zbytek světDbmla.
DbmJe tma, v ní stěží uvěřit,
Eže květina, kvete-li, voní
F#a lvice ve znaku, dávno je po ní,
bouře ji smeDbmtla.
AbmKdo nedrží krok, ať padne,
Atma je trest pro ty, co nechali
za dne své oči slepDbmnout.
AbmKdo nedrží krok, ať padne,
Atma je trest pro ty, co nechali
za dne své oči slepDbmnout.
DbmJe tma a kolem nic není,
Esnad jenom v místech,
kde dřív byla víra,
F#cosi jiskří a síly sbírá,
když spolkne to žáDbmba.
DbmŽába, co ve tmě zuby cení
Ev místech, kde pramení voda čirá,
F#nechá tě hodiny žízní zmírat
a prstíčkem hraDbmbat.
AbmKdo prosí ji o milost,
toho má v moci
Ajak lacinou děvku,
zlomenou v boDbmcích.
Kdo prosí ji o milost,
toho má v moci
jak lacinou děvku,
zlomenou v bocích.
Pak až slunce zčernalé
opře se poprvé
naplno do skal,
se zatřpytí naděje
v troskách
a navěky zhasne ve tmě.
Slizké jak hlava krále,
jsou praktiky žabího vojska.
Zas budem ropuchy na tváře bozkat,
řka jednohlasně ve tmě.
Přijímám prohru,
stavím se k ní čelem,
buď jak buď, jsem uvězněn v cele,
kvákám.
Se smolnou pochodní
a ksichtem z gumy
dělám to, co nejlépe umím,
kvákám.
Přijímám prohru,
stavím se k ní čelem,
buď jak buď, jsem uvězněn v cele,
kvákám.
Se smolnou pochodní
a ksichtem z gumy
dělám to, co nejlépe umím,
kvákám.
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.