ZAmiase vidím za soumraku nDmi7a pozadí šedejch mraků
mE7lčenlivej zástup kamarAmiádů,
siluety hor a stromů, stDmi7arejch opuštěnejch lomů
blGíží se s duněním vodopCádů.
TAáhnou krajinou strží a tDmiůní, mGuži z Shakespearových sonetCů,
pAmiostavy divnejch tvarů a vDmi6ůní, přAmiízraky červE7enejch baretAmiů.
®: ZvlCáštní znamení tEmiouha, lAmioukám prostřenej stEůl,
dFálka ruku ti pDmiodá, chleba a sAůl,
zvlCáštní znamení tEmiouha, v nAmiohách tisíce mEil,
Fobzor kdo v očích nDmiemá, nic nepochopAil.
Do šedivejch dnů a roků duní rytmus těžkejch kroků,
vichřice a snih je doprovází,
maskovaný kombinézy po všech armádách, co lezly
úbočíma našich hor a strání.
Táhnou krajinou podivný stíny, muži z Shakespearových sonetů,
za nechtama smutek rodný hlíny, přízraky červenejch baretů.
®:
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.