Tak ty seš novej, teď půjdem se mejt a za chvíli bude svačina. Však ty to zvládneš, je to dvacet let, teď to teprve začíná. Nás, co dali sem k vám, už nechtějí znát, i nejbližší odvrátí tvář. Kde zračí se strach, skončil sem příliš brzy, vyschly mi slzy. Tak nech už mě jít, zas sám sebou být, já kámošům brnknu kam razíme. Čau kluci, kam dem, je nádhernej den, ty zůstaneš už navždy zde. Ne, však v tom je potíž, že v hlavě si ty a v okně mříž, no tak už jdi. Já známý čekám, snad jen cestu nenašli, na chodbě zhasli. Ref.: Stíny – podél zdí se plíží Stíny – až k ránu usínám Snad ty stíny – co moje srdce tíží Stíny – jen sou iluze, sou iluze Dnes hezky jste spal, prášky spapal, řekla ta nová blondýna. Tak to je tvůj svět, seš tu dvacet let, nedostaneš se nikdy ven. Ven, tak pusťte mě ven, já spicha tam mám, na hlaváku, před bufáčem. Už slyším náš vlak, ten výlet bude vodvaz, pletu si provaz.