L´ostendaise Une Ostendaiese Pleure sur sa chaise Le chat soupése Son poids d´amour Dans le silence Son chagrin danse Et les vieux pensent Chacun son tour A la cuisine Quelques voisines Parlent de Chine Et d´un retour A Singapour Une Javanaise Devient belle-soeur De l´Ostendaise Il y a deux sortes de temps Y´a le temps qui attend Et le temps qui espére Il y a deux sortes de gens Y´a les vivants Et ceux qui sont en mer Notre Ostendaise Que rein n´apaise De chaise en chaise Va sa blessure Quelques comméres Quelques compéres Battent le fer De sa brisure Son capitaine Sous sa bedaine De biére pleine Bat le tambour Homme de voile Homme d´étoile Il prend l´escale Pour un détour Il y a deux sortes... Notre Ostendaise Aux temps des fraises Devint maitresse D´un pharmacien Son capitaine Mort sous bedaine Joue les baleines Les sous - marins Pourquoi ma douce Moi le faux mousse Que le temps pousse T´écrire de loin C´est que je t´aime Et tant je t´aime Qu´ai peur ma reine D´un pharmacien Il y a deux sortes de temps Y´a le temps qui attend Et le temps qui espére Il y a deux sortes de gens Y´a les vivants Et moi je suis en mer ------------------------------------------------------------------------- Dívka z Ostende Dívka z Ostende Naříká vedle Jen kočka svede zmírnit ten žal v tichounkém pláči zármutek tančí a staří radši přemýšlí dál ženský v kuchyni sedí a míní že se do Číny navrátí zpět v Singapuru se dívka z Ostende stane švagrovou Javanky snědé Jsou jenom dva druhy času čas co čeká na spásu a čas který jen doufá jsou jenom dva druhy lidí lidé kteří žijí a ti co moře houpá Dívka z Ostende klid už nenajde z úst do úst jde její neštěstí tak jak se patří klepny a kmotři ten bol jen jitří až hlava třeští její kapitán má břicho jako džbán piva a na něj sám bubnuje k tomu muž pod plachtami muž pod hvězdami pluje vodami nechce jít domů Jsou jenom dva druhy času... Dívka z Ostende na jahody jde pak chotí bude lékárníka její kapitán v moři pochován tyká ponorkám a rybám uniká proč ty má milá plavčíka nutká čas i ta dálka stále ti psát to že tě miluji tolik tě miluji že strach mám lásko z lékárníka Jsou jen dva druhy času čas co čeká na spásu a čas který jen doufá znám jenom dva druhy lidí jedni na souši žijí a mě zas moře houpá