Tiché písni naslouchá
loutny mé zvědavý tón,
opustil mou temnou skrýš
a vylétl k ní na balkón.
Noc je přítel pro mou tvář,
do rána mně nechte snít,
vyznání až dozpívám,
řeknu tiše musím jít.
Trpký úsměv, šedý vous,
tupý kord, šat ubohý,
dlouhý nos a širák starý,
byl bych pro ni jen k smíchu, vím.
Jestli jednou náhodou,
píseň novou bude chtít,
zahalím se hustou tmou
a řeknu tiše musím jít.
Snad vás jednou uvidím,
dál se nocí budu krýt,
jednou snad vás políbím,
co není jednou může být
a když pěkne poprosím,
já promiňte už musím jít.
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.