SuperMusic.sk

Helena Vondráčková - Ptačí hnízda

Ráno, co ráno, se stále jen ptám, proč utichla hnízda ptačí ? Ptám se, proč v hnízdě je špaček teď sám a proč kolem nekrouží ? Máma jen dívá se na děti své, sotva už jim v letu stačí, mládě je mládě a jednoho dne z hnízda letět zatouží. Když mláďata z hnízda odlétají, naposled jí křídly zamávají, snad si na tu mámu opuštěnou někdy vzpomenou. Jednou zrána z hnízda odlétají, naposled jí křídly zamávají a pak ještě dlouho zdává se jí, že se vracejí. A každá máma mívá, pak na krajíčku pláč, když naposled se dívá, jak odcházejí děti její. Z hnízda odlétají, naposled jí křídly zamávají, snad si na tu mámu opuštěnou někdy vzpomenou. Není to dlouho, byl slunečný den, na nádrží čekal vláček, máma tam stála a jedno vím jen, v ruce měla kapesník. Vím, že i mé dítě jednoho dne, z hnízda vyletí jak ptáček, máma je máma a neřekne ne, jen se někdy rozteskní. Když mláďata z hnízda odlétají, naposled jí křídly zamávají, snad si na tu mámu opuštěnou někdy vzpomenou. Jednou zrána z hnízda odlétají, naposled jí křídly zamávají a pak ještě dlouho zdává se jí, že se vracejí. A každá máma mívá, pak na krajíčku pláč, když naposled se dívá, jak odcházejí děti její. Z hnízda odlétají, naposled jí křídly zamávají, snad si na tu mámu opuštěnou, někdy vzpomenou. La la la la la ....

💬 Komentáre

Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.