Š^Geltě H^Emionza n^Da zkušen^Gou, před král^Emie se d^Dostal jedn^Gou, že jeh^Emio písn^Dě dobře zn^Gí, král mu n^Emiabíd' znak ^Derbovn^Gí. "Já se n^Amiechci st^Emiát bar^H7onem^Emi," řek' Honz^Amia král^Gi s pard^Donem. ®: "S^G7e zlat^Cým erb^Dem docel^Ga ^E7píseň m^Amiá by zp^Danštěl^Ga,^E7 po cel^Amiém by zn^Dělo kraj^Gi:^E7 jó, i H^Amionza n^Děkdy zrad^Gí." "A kostelík u nás ve vsi zdál by se mi zcela vepsí a už nikdy bych neklečel před chudých Bohem v podvečer, vždyť pro mě a moji mámu byl by Bůh jen v jednom chrámu." ®: "S biskupem vlastním docela píseň má by zpanštěla, po celém by znělo kraji: jó, i Honza někdy zradí." "Pohrdal bych i rodiči po meči a po přeslici, byl bych přísný na poddané přesto, že jsem rodem z Hané, dokládal bych původ otců listem křestním Přemyslovců." ®: "A s krví lorda docela píseň má by zpanštěla, po celém by znělo kraji: jó, i Honza někdy zradí." "Nechtěl bych pojmout za ženu svou panenku, svou Mařenu, nemoh' bych dát svoje jméno dívce nevlastnící věno, musel bych vzít, žádná sranda, dceru španělskýho granda." ®: "Jenže s princeznou docela píseň má by zpanštěla, po celém by znělo kraji: jó, i Honza někdy zradí." Král je z toho celý bledý, Honza tu hrál naposledy, bez erbů a bez dekretů, bez slávy, jak z kabaretu, šel svou cestou i necestou za rodiči i nevěstou. ®: Neřek' nikdo v celém kraji: jó, i Honza někdy zradí, no a tak si vzal Honzíka k sobě za společníka.