1. Tam, kde vládla beznaděj, všemi lidmi pohrdán, na svém těle zakusil, jaké je to - zůstat sám. Z trní korunu slávy, nesl kvůli nám. Ref: Tak mně zvláštní připadá, tvoje láska nezměrná, co k nám, Pane, stále máš. 2. Tam, kde vládl jenom hřích, vstoupil nepoznán, ve stejném těle, jako my, a přece jiný - byl to král ! Svou říši slávy, opustil kvůli nám Ref: Tak mně zvláštní připadá... 3. Do mé bídy, do bolestí, sestupuješ zas, tvoji spásu, nabízíš, zase znovu mezi nás. Díky tvému zájmu, vím že nejsem sám. Ref: Tak mně zvláštní připadá...