Dáváš si na čas, než se zeptáš, pečlivě si vybíráš, schválně propásneš několik jistot a pak se zeptáš. Možná se dozvíš. Ale na tom už teď přece nezáleží. Životní krédo, před kterým stojíš pořád v pozoru. A možná proto chodíš pořád dokola kolem zdí svého ghetta, které jsi postavil z ješitných předsudků. Spokojeně si nadáváš, jak stíny překračují tebe a vůbec ti není podezřelé, že potkáváš stále stejné lidi.