(kapo 1. pražec) Jde ulicí sám, ještě bez křídel, davem cestu si klestí. Ulicí, podle všech pravidel, hlavou ode zdi ke zdi. Nevidí, neslyší, nemá šajn, vůbec, o co tu kráčí. Ví jen kde dnes uctí svůj Beltine, a to mu stačí... ^{Hmi E Hmi E} Jde do kopců ^Esussám, když krátí se ^Edech, stromům ^Esusna mezi ^Ezpívá. Bosý a ^Esuss kytarou na zá^Edech málo ^Esusdo noci ^Ezbývá. Usedne na louce - samý květ, první hvězda už svítí. Dívá se kam se to řítí svět, Bože, kam se jen řítí...? Mezihra: 2x ^{E Esus E Esus E Esus E G A E} Až promluví strom a kámen se hne, voda ustoupí z břehů, uprostřed té noci nádherné, bílé od loňských sněhů, sepíše na papír všechno zlo, kterého se tak bojí, vhodí jej do ohně a ten kouř, nebe se zemí spojí. Nebe ^G#mise zemí ^Aspojí, ^E až se ^G#mise zemí ^Aspojí, ^E vhodí jej ^Esusdo ohně a ten ^Ekouř, nebe ^Esusse zemí ^Espojí. Mezihra: 2x Jde do kopců sám, když se krátí dech, stromům na mezi zpívá. Bosý a s kytarou na zádech, málo do noci zbývá. Ubývá míst kam se skrýt, mraky na nebi prosí, ať má tu sílu dlouho být, ještě dlouho být bosý. Mezihra: 2x