Nedvědi - Vrány
Jakub
Kapo 2
Ami9Když mlha k večeru se zvedá a slunce dlouhý stíny naposledy kreslí,
Fkreslí meAmizi mech.
A vůně ChořícíGho jehličí, Amito jak na ohýnDmiku čaj si vaříš
Amido písniEmiček provoní Ami9Ti dech.
Opřeni o stromy a na kamenech sedíme a zpíváme o rose na kolejích,
o kouzlu všech tuláckých rán,
kdy člověk nemusí nic, jenom prostě bejt a koukat, jak je pěknej svět
a hlavně není sám.
®: PísničCka pohlaGdí Ti otevAmiřený rány,
PosledDminí dobou ňák je Amitoho na nás moc.
KdekCdo sbírá jen Gjak v polích Amisetbu vrány
a tady DmiplamenyE7 Ti dávaj Ami9dobrou noc.
A dlaně do potoka ponoříš, pohladíš uhlazenej kámen, nevím jak Vám,
mě tohle připomíná křest.
A ruku na čelo si položíš a kapky po tváři Ti stékaj,
jak někdy pěkně umí život, vonět, kvést.
®: Písnička pohladí Ti otevřený rány,
poslední dobou ňák je toho na nás moc.
Kdekdo sbírá jen jak v polích setbu vrány
a tady plameny Ti dávaj dobrou noc.
Když mlha k večeru se zvedá a slunce dlouhý stíny naposledy kreslí,
kreslí mezi mech.
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.