Ten druhý v nás.
Madono, držíš dítě svý v náručí,
bůh ví kolik dnů,
řekni, který je tvůj dům,
Madono, chceš-li já ti svůj zapůjčím,
je v něm přítmí snů,
místností má ke dvou stům.
Madono, pozvala bych ráda
každýho, kdo strádá,
ukázal mi záda,
on ten druhý v nás
řekne ne, ne.
Madono, která stojíš na nároží,
roztřásl tě mráz,
tvý kosti zpívají hey jude,
lidé sbíhají se na nábřeží
a záchranný pás
nehodí ti pouze ten druhý, ten druhý, ten v nás.
Ten druhý v nás.
Svůj chléb ti nepodá a nechá tě žíznit,
košile je bližší, ó jé,
stále vede svou a nechá tě trýznit,
má hlas trochu tišší,
jsou v něm kusy ledu, jsou v něm kapky ledu,
o, ten druhý,
já jsem druhý
on je druhý,
my jsme druhí.
Je v nás a nevěř na náhody, on se nemýlí,
vždycky všechno lepší ví
a hned je tady,
očumuje u nehody
stále zavilý
má na mysli pouze to svý.
To je on, který říká pozor,
kouká ze svý fotky,
málokdy je krotký,
on ten druhý v nás
řekne ne, ne.
Madono, místo radosti trápení, nevíš kudy dál,
život to je divnej špás,
srdce vidí všech vábení,
víš, kdo vo to stál
ten ti nepomůže,
ten druhý, ten druhý, ten v nás.
|