|
|
Karel Zich - Spoutaný čas Karel Zich - Spoutaný čas |
| Běží vlna za vlnou
týden splývá s vteřinou
a staletím
o všech věcech už jsem čet´
končím u písmene zet
to znám
mám trápení
v těch stovkách dnů
jsem normální
nic se nezmění
dokud nepadnu
já sám
chci spoutat svůj čas
spoutat svůj čas.
Občas lítám nad obzor
koukám na vrcholky hor
a údolí
znám to z uplynulých let
mléčnou drahou krmit svět
jsem chtěl
znám slunce žár
znám blesk i hrom
jsem normální
měl jsem lásek pár
rozdíl je jen v tom
co jsem směl
spoutaný čas
v konzervách jde okolo nás
spoutaný čas
vzbouzí strach, když jdeme ho krást
spoutaný čas
vzápětí si ukradnem zas
spoutaný čas
má napětí a je to jen past
můj spoutaný čas.
Otáčím se za sluncem
pletu týden s měsícem
a s nocí den
je to stejné jako dřív
tak mě stačí že jsem živ a zdráv
jsem žádaný i proklatý
jsem normální
nejsem pozvaný
další staletí
jsem dav
spoutaný čas
v konzervách jde okolo nás
spoutaný čas
vzbouzí strach, když jdeme ho krást
spoutaný čas
vzápětí si ukradnem zas
spoutaný čas
má napětí a je to jen past
můj spoutaný čas.
Spoutaný čas
v konzervách jde okolo nás
spoutaný čas
vzbouzí strach, když jdeme ho krást
spoutaný čas
vzápětí si ukradnem zas
spoutaný čas
má napětí a je to jen past
můj spoutaný čas
můj spoutaný čas
můj spoutaný čas.
|
| |