Někdo by chtěl víc, než může mít,
až pak jednou neví, co dál chtít,
lásku nikdy neviděl
a snad ani neví, kde ji vzít.
Mně zas stačí mokrou trávou jít,
na hvězdy se dívat, tiše snít,
o tom, že tam v květinách,
by snad mohla krásná dívka být.
Krásná dívka, krásná dívka zakletá
a má píseň k jejím nohám přilétá,
dívčin úsměv zmírní tmu, co zaclání,
já pak najdu snáze cestu k ní.
Někdo touží všechny země znát,
jiný by zas moře viděl rád,
snad i létat v oblacích
by si mohl také někdo přát.
Já se raděj dívám ke hvězdám,
snad se jednou na cestu k nim dám,
teď však budu ale spát,
před očima nitky svých snů mám.
Lidé říkaj, že jen pořád spím,
že jsem hloupý a že málo vím,
každý se mi posmívá,
že jsem lenoch a že prý moc jím.
Však jestli někde krásná dívka spí,
zakletá do růží, do trní,
tak ještě chvíli posečká,
než ji moje síla zachrání.
Krásná dívka, krásná dívka zakletá
a má píseň k jejím nohám přilétá,
dívčin úsměv zmírní tmu, co zaclání,
já pak najdu snáze cestu k ní.
|