Tak ti, brácho, píšu psaní,
slova hlídám, nemusíš se bát,
já ti vážně do skonání,
že jsi zmizel, nechci vyčítat.
Vítr odvál naše hádky,
dům se prázdným tichem naplnil,
ty sis přivřel cestu zpátky,
nepočítám kolik je to mil.
Tady v horách za velkou louží,
žiju pořád v našem rodným stavení,
každý ráno smutek kolem krouží,
oba víme z čeho pramení.
Milej brácho, chtěl bych končit,
dlouhou cestou dopis poletí,
dokud žijem, nač se loučit,
čas už strhal dráty prokletý.
Tady v horách za velkou louží,
žiju pořád v našem rodným stavení,
každý ráno smutek kolem krouží,
oba víme z čeho pramení.
Až tě jednou zase potkám,
budem jiný, než jsme byly dřív,
přesto věřím starejm fotkám,
spolu brácho, projdem cokoliv.
Tady v horách za velkou louží,
tady v horách za velkou louží. |
Blue Effect:
Bobova Diéta:
Bokomara:
Čechomor:
