Svítá,
nový den oknem vchází,
a můj sen jako film,
když se přetrhne,
zmizel neznámo kam.
Svítá,
něco na světe schíází,
od té chvíle, kdy vím,
že tě nepotkám,
barevné živé sny jen mám.
V těch snech věří, já ne,
dálky teď mezi námi jsou,
a já mám samotu teď,
když dny a týdny schválně líně jdou.
Svítá,
nový den oknem vchází,
zavolám tě a vím,
že mne neslyšíš,
jsme si jen o den blíž.
Ó, svítá,
nový den oknem vchází,
zavolám tě a vím,
že mne neslyšíš,
jsme si jen o den blíž.
Svítá.
|