Jako planá růže,
jako planá růže,
láska někdy rozkvétá,
v pláni se choulí a vyčkává,
růže svéhlavá kvete dál.
Škoda každé chvíle,
škoda každé chvíle,
hloubej o tom v ústraní,
čas den, co den, stránku obrátí,
už ji nevrátí, jak ho znám.
Co mám, to dám
a stejně je to málo,
lásko má.
Co mám, to dám,
to, o čem se mi zdálo,
dál postrádám.
Stesk má někdy jméno,
stesk má někdy jméno,
výkřik do tmy z hloubky snů,
šíří se dál kola na vodách,
nepřejdou tvůj práh, to se ví.
Co mám, to dám
a stejně je to málo,
lásko má.
Co mám, to dám,
to, o čem se mi zdálo,
dál postrádám.
Duje, duje vánek,
duje, duje vánek,
čáry, kouzla, mámení,
přej si mě, přej, je čas létavic,
všechno nebo nic, může být.
Co mám, to dám
a stejně je to málo,
lásko má.
Co mám, to dám,
to, o čem se mi zdálo,
dál postrádám.
Jako planá růže,
jako planá růže
láska někdy rozkvétá,
v pláni se choulí a vyčkává,
růže svéhlavá kvete dál.
La la la la ..... lásko má,
la la la la ..
|