Za jediný tanec jen s tebou
já dám, co mám,
za stisky rukou,
ty pod stolem, nejtajnější.
Díváš se kolem,
teď nikdo se nedívá,
na mé nahé šíji,
když ruka tvá lehce leží.
Za jediný večer já dala bych
vše, co mám,
za romanci tanga,
tak nádherně starodávnou.
Za oheň, co zažehl požáry
v očích nám,
jak tisíce mágů, když najednou
šátkem mávnou.
Za jediný výbuch já dala bych
vše, co mám,
co logiku rozmetá,
docela, docela taje.
Všechna ta bláznovství světa
a sladkost, ať patří nám,
jinak už nevejdeš nikdy
do sloupoví ráje.
Jen jeden muž, jedna žena
a jediný bůh,
jedinou láskou ať život nás
navždy zraní.
Nabírat plnými hrstmi
a nemít půst,
všechno, co doposud rozum
tak zdárně brání.
Za jediný večer jen s tebou
já dám, co mám,
za romanci tanga,
tak nádherně starodávnou.
Za oheň, co zažehl požáry
v očích nám,
jak tisíce mágů, když najednou
šátkem mávnou.
Jen jeden muž, jedna žena
a jediný bůh,
jedinou láskou ať život nás
navždy zraní.
Nabírat plnými hrstmi
a nemít půst,
všechno, co doposud rozum
tak zdárně brání.
|