Měla vlasy samou loknu, jé, jeje,
ráno přistoupila k oknu, jé, jeje,
vlasy samou loknu měla
a na nic víc nemyslela
a na nic víc nemyslela, jéjéje.
Nutno ještě podotknouti, jé, jeje,
že si vlasy kulmou kroutí, jé, jeje,
nesuší si vlasy fénem,
nýbrž jen tak nad plamenem,
nýbrž jen tak nad plamenem, jéjéje.
Jednou vlasy sežehla si, jé, jeje,
tím pádem je konec krásy, jé, jeje,
když přistoupí ráno k oknu,
nemá vlasy samou loknu,
nemá vlasy samou loknu, jéjéje.
Jednou vlasy sežehla si, jé, jeje,
tím pádem je konec krásy, jé, jeje,
když přistoupí ráno k oknu,
nemá vlasy samou loknu,
nemá vlasy samou loknu, jéjéje.
O vlasy už nestará se, jé, jeje
a diví se světa kráse, jé, jeje,
vidí plno jiných věcí
a to za to stojí přeci
a to za to stojí přeci, jéjéje.
Jéé.
|
Karel Gott:
Gustav Brom:
Waldemar Matuška:
Waldemar Matuška:
Bohuš Matuš:
