Život je bláznivý kolotoč,
rád s naší pýchou mává,
ten, kdo ji v sázku dává,
kdoví jak, kdoví kdy, kdoví proč,
ten neprohrává.
Kdo je muž,
ale tvář přitom má vlídnou,
když mu už
vlasy spíš, jak se zdá, řídnou,
Ten, komu je to fuk,
kdo zůstal trochu kluk,
nezná zlost, někdy dost bídnou.
Ten, komu je to fuk,
kdo zůstal trochu kluk,
umí žít a tak dál je král.
Ten, koho chvíle zlá zaskočí,
jak se to zkrátka stává,
měl by se rvát, ne vzdávat,
kdoví proč, kdoví jak, kdoví s čím,
ten neprohrává.
Kdo je muž,
ale tvář přitom má vlídnou,
když mu už
vlasy spíš, jak se zdá, řídnou,
Ten, komu je to fuk,
kdo zůstal trochu kluk,
nezná zlost, někdy dost bídnou.
Ten, komu je to fuk,
kdo zůstal trochu kluk,
umí žít a tak dál je král.
|