Kudy jdu
všude jen
vidím vás.
Kam se hnu,
slyším váš
jasný hlas.
Nemám stání,
mám jen přání.
Ja ptám se květů růžových,
mám-li proto velký hřích,
že svou madonou
jen vás mám, Ellen.
Ptám se hvězdy stříbrné,
smí-li to být nebo ne,
že se kvůli vám
tak rouhám, Ellen.
A když mi srdce lačné
vespolu začne smysly plést,
za tmy, nocí temnou,
že jste se mnou
v záři hvězd.
Já ptám se pak snů bláhových,
mám-li proto velký hřích,
když se modlím k vám,
jen k vám, má Ellen.
Já ptám se pak snů bláhových,
mám-li proto velký hřích,
když se modlím k vám,
jen k vám, má Ellen.
|
