Často snívala jsem o tom
jaký bude můj muž,
dny jsou dny, co přijde potom,
horší bývá už.
V mém osudu snad bylo psáno,
že máš si mě vzít,
proč já jsem řekla ano,
to nemohu pochopit.
Umíš se mračit celý den
a s nikým nejsi spokojen,
jsi všechno jiné než můj sen
a přece mám tě ráda.
Je to tak těžké s tebou žít,
vždyť ani chvíli nemám klid,
vím, že bych měla odejít
a přece mám tě ráda.
Lidem, co pohádky píší,
těm já chtěla bych říct,
že se od života liší
čím dál stále víc.
Ty princové a strýci milý
i pták ohnivák,
někam se vytratily
a zbyl tu jen jeden drak.
Umíš se mračit celý den
a s nikým nejsi spokojen,
jsi všechno jiné než můj sen
a přece mám tě ráda.
Je to tak těžké s tebou žít,
vždyť ani chvíli nemám klid,
vím, že bych měla odejít
a přec tě ráda mám.
|